|
|
Změny v extremitě a výskytu povodní v povodí Zdobnice
Čermák, Daniel ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Náplní bakalářské práce je vyhodnocení změny extremity a výskytu povodňových událostí v horském povodí Zdobnice. V literární rešerši je nejprve komplexně představena problematika povodní a stručně jsou popsány největší historické povodně v Česku a v povodí Zdobnice. Součástí rešerše je i fyzickogeografická charakteristika zkoumaného povodí. V praktické části jsou vyhodnocena data denních průtoků získané od ČHMÚ. Na základě dat byla provedena analýza odtoku se zaměřením na extrémní průtoky. Pro porovnání změny je datová řada rozdělena na dvě období (1945-1969 a 1970-2014), jejichž bod změny určily Pettitův a Buishandův test homogenity. K analýze sezonality jsou použity grafy směrových statistik, polární grafy, křivky kumulativních četností a povodňový index. Výsledkem těchto metod je zjištění, že se ve druhém období přesunulo těžiště povodňové zatížení do dřívějších částí roku. Zároveň byl zjištěn nárůst povodňových událostí v červenci. Klíčová slova: povodně, průtok, hydrologické extrémy, historické povodně, sezonalita, Zdobnice
|
|
|
Povodně – přirozený jev, který ale pokaždé překvapí
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
V posledních dvou desetiletích se v České republice téměř každý rok vyskytují ničivé povodně, které postihují území většího či menšího rozsahu (jen v roce 2010 tomu bylo třikrát). Obzvláště velkým překvapením byla povodňová katastrofa v létě 1997, která většinu lidí zaskočila, protože už několik generací podobný hydrologický extrém nezažilo - došlo ke ztrátě historické povodňové paměti. Dříve totiž lidé, žijící u velkých řek, s tímto většinou každoročním přirozeným jevem počítali, v průběhu 20. století se však změnil vztah obyvatel, žijících v říční krajině, i celé společnosti k řekám a jevům, ke kterým na nich dochází..Proto je nutné povodňovou paměť stále oživovat, což je cílem tohoto příspěvku. Připomíná a dokumentuje několik významných, dnes již zapomenutých, povodní na moravských, popř. českých řekách od konce 16. století do současnosti a jejich impakty.
|
|
|
Povodně, krajina a lidé na řece Moravě (na příkladech ze 17. až 19. století)
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
V přírodních podmínkách střední Evropy se záplavy vyskytovaly vždy a je s nimi nutné počítat i nadále. Z historie výskytu povodní je patrná nezpochybnitelná skutečnost, že společnost se i po prožitých pohromách neustále ocitá v situaci, kdy další hydrometeorologické katastrofy jsou prakticky jisté. Proto je nutné neustále oživovat povodňovou historickou paměť, o což jsme se snažili i v tomto příspěvku. Žádná povodeň není svými projevy i dopady stejná, ale jedinečná, i proto je poučení z historických případů pro přítomnost i budoucnost stále aktuální. Na vybraných příkladech z pozapomenuté historie vztahů člověka a povodní na řece Moravě ze 17. až 19. století dokumentujeme, s jakými dopady a problémy se obyvatelé, usídlení u této řeky, v souvislosti s povodněmi setkávali a jak byly v tehdejší době řešeny.
|
|
| |
|
|
Dokumentace povodní na českých řekách koncem 18. a v 19. století na základě nejstarších hydrologických měření
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav ; Elleder, L.
Pomineme-li staré povodňové značky, lze za počátek hydrologických měření na českých tocích považovat příležitostná pozorování prof. A. Strnada na Vltavě v Praze v 80.letech 18. století, který pozoroval extrémní vodní stavy z observatoře v Klementinu dalekohledem. Jako počátek pravidelných pozorování u nás se obvykle považuje měření na Vltavě v Praze s letopočtem 1825, je to však poněkud sporné (dle našeho názoru jsou doloženy až o dva roky později). Autorům příspěvku se však podařilo najít doklady o tom, že na Odře v Bohumíně se prováděla pozorování vodních stavů již od roku 1820, která pak na rakousko- pruském úseku této řeky trvala úctyhodných 60 let. Těžištěm referátu je rozbor a hodnocení jejich pozapomenutých výsledků.
|
|
|
Transformace údolní nivy za zimní povodně v dubnu 2006 n řece Jihlavě u Ivančic.
Hrádek, Mojmír
Zimní povodeň kulminující 1 dubna 2006 u Ivančicbyla vyvolána rychlým táním extremně silné sněhové pokrývky doprovázeným deš’tovými srážkami. Průběh povodně v úseku údolí mezi Ivančicemi a Dolními Kounicemi byl dokumentován a kromě toho potvrzen silný vliv vypouštění vody z přehradní nádrže Dalešice na řece Jihlavě. Geomorfologická účinnost povodně nebyla tak velká přesto však byly nalezeny stopy eroze smykovým napětím při vylití z břehů a celého spektra akumulačních forem uložených z vod rozlivu. Zjištěné účinky byly srovnány s účinky historických povodní. Byl učiněn pokus přiřadit vznik některých z erozních koryt k účinkům zimních povodní z let 1862 nebo 1876.
|
|
| |
|
| |
|
|
Historické povodně v Čechách v díle drážďanského hydrometeorologa Christiana Gottlieba Pötzsche. Na okraj 200. výročí jeho úmrtí
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Na jaře 2005 uplynulo 200 let od úmrtí významného saského hydrometeorologa Ch. G. Pötzsche, autora pozoruhodného kompendia „Chronologické dějiny velkých povodní Labe za tisíc a více let“. Tato monografie vyšla v Drážďanech v roce 1784 a později byla doplněna dvěma dodatky (z let 1786 a 1800). Je výsledkem mnohaletého a pečlivého shromažďování a studia nejrůznějších historických i soudobých zdrojů informací. Pro dokumentaci historických povodní v České republice je důležité, že Pötzschovo dílo obsahuje také celou řadu údajů o vzniku a průběhu konkrétních hydrometeorologických extrémů v českém úseku povodí Labe a jeho přítoků. Autor totiž čerpal nejen z řady historických pramenů (německých, českých i latinských), nýbrž i z dostupných soudobých informací z Čech, dnes pozapomenutých nebo nedochovaných. Proto je Pötzschova monografie významná i pro hodnocení a rekonstrukci „českých“ povodní do roku 1800.
|
|
| |
host ::
RSS.